PĚSTOVÁNÍ BIOZELENINY

(podnikatelský záměr 2009)

     Ekofarma Ctiboř, jejíž vlastníkem jsem, se nachází v blízkosti Počátek na Českomoravské vrchovině, v nadmořské výšce 620 m. n. m. Koupili jsme s manželkou v roce 2005 tuto starou zemědělskou usedlost, která byla po mnoho let zčásti využívána místním zemědělským družstvem jako kravín, za účelem zemědělského podnikání a zároveň bydlení. Naším plánem bylo pěstování biozeleniny v rámci možností této oblasti. Orientujeme se na ekologickou smysluplnost, takže i celá naše malá rodinná ekofarma je zaměřena tímto směrem. Od roku 2006 jsme byli v přechodném období ekologického hospodaření s jedním hektarem určeným pro pěstování zeleniny.

    V roce 2008 jsme obdrželi certifikát ekologického zemědělce u kontrolní organizace ABCERT. V této době byla farma psaná na manželku. Letos (rok 2009) přechází celá ekofarma pod mé vedení i s dalšími pozemky v rozsahu 5 ha, tedy dohromady 6 ha orné půdy. Naší stěžejní myšlenkou je pěstování dostupné kvalitní zeleniny (a v budoucnu popřípadě i ovoce) pro přímý prodej ze dvora. Rádi bychom také vybudovali zpracovnu zeleniny k dalšímu zpracovávání vlastní zeleniny a ovoce i přebytků od okolních biozemědělců. Minulé roky pro nás představovaly sbírání zkušeností v pěstování a ukázaly, že v současné době zájem o biopotraviny vzrůstá, zeleninu nevyjímaje.

Stávající situace

    Zemědělská usedlost kromě obytné části nabízí další hospodářské budovy, které lze po rekonstrukci využít k podnikání. Zemědělská půda zahrnuje 1 ha sadu a 5 ha orné půdy. V blízkosti je potok a dva rybníky.   

  Strojové vybavení je minimální – starý traktor RS-09, kultivátor, hřebové brány, pluh, to vše staré a vyžadující opravy. Pro pěstování zeleniny je nutno mít také dostatek nářadí pro ruční práci.  

   Mým současným podnikatelským záměrem je rozšířit stávající plochy, pěstování zefektivnit především strojovým vybavením, zajistit skladovací a manipulační prostory a vyřešit zpracovávání přebytků z vlastní produkce i případných přebytků jiných biozelinářů z okolí Vysočiny.

Možnosti výroby

    Po zvážení situace a po dvou letech zkušebního pěstování jsem usoudil, že je v našich podmínkách velmi dobře možné pěstování základních druhů zeleniny jako je bílé zelí, cibule, mrkev, pastinák, tuřín, kapusta, hrách, fazolky, mangold, pór, kapusta kadeřávek, kedlubny, cukety, patisony, speciální dýně hokkaidó (které vydrží při vhodném skladování až do jara), brokolice, růžičková kapusta, česnek, křen, hlávkové saláty, ředkvičky, ředkve (např. vodnice, černá ředkev či bílá ředkev), červená řepa, cukety, patisony a naťové bylinky jako petrželka, kopr, pažitka, rukola nebo řeřicha. O něco problematičtější je celer, červené zelí, čínské zelí a květák. Do pěstování rajčat a paprik jsem se nepouštěl a ani to zatím nechystám. Ještě bych rád vyzkoušel okurky. Protože vím, že v určitých stravovacích kruzích je zájem i o tak netradiční rostliny jako je lopuch (pro kořen obsahující velmi mnoho minerálních látek), kořen pampelišek, rostlinu jménem shizo (Perilla frutescens var. japonica, známá v Evropě jako purple mint) nebo zázvor, chtěl bych se pokusit i o pěstování těchto druhů. Jako způsob pěstování bych rád zvolil střídání ploch tak, aby se 5 zelenina na stejném místě objevila s ročním nebo s ještě delším odstupem – velikost našich pozemků tento druh pěstování umožňuje.

Způsoby pěstování

     Mezi ekologickými zelináři je rozšířen způsob pěstování podle tratí:
− první trať pro rostliny náročné na živiny, např. pro zelí, brokolici či kapustu;
− druhá trať pro středně náročné rostliny, např. pro ředkve, cibuli nebo mrkev;
− třetí trať pro nenáročné rostliny, např. pro luskoviny (hrách, fazol), saláty a ředkvičky.
Setkal jsem se také s rozdělením na kořenovou, listovou a plodovou zeleninu, která se pak pěstuje v blocích a každý rok střídá. Ani s jedním systémem v čisté podobě nechci pracovat, je mi blízké pěstování podle vzájemného podporování rostlin (viz seznam literatury – H. Vlašínová: Zdravá zahrada). Rostliny si tedy specificky kombinuji, což je náročnější na pěstování a blíží se to spíše zahradnické praxi než polní produkci, nicméně výsledky jsou dobré. V příloze číslo 3 přikládám používané tabulky. V praxi to vypadá tak, že pěstuji v řádcích (zatím jsem omezen nedostatkem techniky, takže využívám pěstování na hrůbcích, vzdálenost řádků kolem 50 cm, což je pro drobné druhy zeleniny zbytečná rozteč) a nejenže střídám řádky a nevytvářím větší plochy jedné plodiny, ale často i v rámci řádku dosazuji různé druhy (např. mrkev a cibuli pro svazkování). Při tomto kombinování je těžké dodržet plně traťový systém, proto se spíše přikláním ke každoroční změně pozemku pro pěstování zeleniny. Potřebuji také získat více zkušeností s kombinováním zeleného hnojení, neboť některé zeleniny (např. pozdní zelí nebo pastinák) se sklízejí příliš pozdě na to, abych stihl ve vhodném termínu ještě zaset na celé ploše ozimé druhy pro zelené hnojení.

     Protože se nechci zaměřovat na chov hospodářských zvířat (kromě několika ovcí a koz), ke hnojení budu využívat především zelené hnojení, kompost a mulčování. Mám zjištěno, že kvalitním a častým zeleným hnojením je možné dosáhnout stejného množství humusu jako při využívání chlévského hnoje (zdroj informací: přednáška profesora Hartla z Vídně, Bio Forschung Austria). Jako zelené 6 hnojení bych kromě běžně používaných plodin (jako jsou luskoobilné směsky, luskoviny a jeteloviny) rád zařadil i méně známé druhy, jako je lupina žlutá, svazenka, pohanka nebo proso (v závislosti na dostupnosti osiva). Mimo zeleniny budu pěstovat i ovocné stromy, pokud možno starých odrůd. V osevním plánu bude zařazeno i obilí, které však nebude hlavním cílem mého pěstování – bude pouze doplněním pro vlastní potřebu. I u obilí chci vyzkoušet staré zapomenuté odrůdy.

     Vše, co se vypěstuje a sklidí, může být určeno k prodeji přímo ze dvora – čemuž se budu věnovat detailněji v následujících kapitolách. Nyní se chci však ještě rozepsat o možnostech zpracování vlastních produktů zhodnocených do konečného výrobku:

     Rád bych vybudoval samostatnou zpracovnu zeleniny, hygienicky schválenou a biocertifikovanou, která by nesloužila jen zpracovávání místních přebytků, ale po dohodě s blízkými biozelináři by sloužila také ke zpracování jejich sezónních přebytků. Zpracovna by se zaměřovala zejména na produkci využívající přírodní kvašení – na výrobu tzv. pickles, které v českých poměrech známe jako kysané zelí nebo okurky kvašáky – tímto způsobem je však možno zpracovat jakoukoliv zeleninu. Výhoda tohoto zpracování spočívá v tom, že zelenina při něm neztrácí svou vitamínovou kvalitu, protože není upravována tepelně, a navíc se dále zhodnocuje kvašením, kdy vznikají produkty mléčného kvašení příznivě ovlivňující trávení. Při prodeji zeleniny zaznamenáváme o tyto produkty velký zájem.

     Dále plánuji také zřízení sušárny pro výrobu sušených směsí zeleniny (například jako koření do polévek).

      Plánuji rovněž pěstování ovoce a jeho sušení a případně kompotování. Vzhledem k tomu, že teprve zakládáme sad, je tento záměr zatím pouhým plánem do budoucna, nicméně zařazení drobného zahradního ovoce bude možné už dříve (ostružiny, maliny, rybízy, jahody).

     Moje zkušenost s prodejem ukazuje, že zákazníkům velmi vyhovoval náš navržený systém týdenní krabice (viz příloha 1 – článek v časopise Zemědělská půdohospodářská škola). Proto (ale nejen proto) se nechci úzce specializovat pouze na některé druhy zeleniny, ale naopak chci zákazníkům předkládat co nejširší nabídku pro přímý prodej ze dvora. Podařilo se mi spolu s manželkou během 7 zkušebního pěstebního období vybudovat jistou klientelu, které jsme takto nabízeli zeleninu buď formou prodeje ze dvora (sami si pro ni přijížděli), nebo jsme pravidelným odběratelům jednou týdně zeleninu rozváželi. Třetí možností odbytu je zasílání zeleninové krabice poštou, o což někteří zákazníci (především maminky malých dětí) také jeví zájem.

     Vždy na podzim však prodej ukončujeme, neboť jsme doposud nebyli schopni vypěstovat takové množství zeleniny, které by umožnilo zákazníky zásobovat po celou zimu, a navíc nám chybí adekvátní skladovací zázemí. Aktuálním podnikatelským záměrem je tedy jak rozšíření pozemků, tak vybudování prostor ke skladování a zpracování zeleniny. Jelikož zákazníků, kteří chtějí nakupovat naši biozeleninu, přibývá (nárůst prodeje biopotravin obecně stoupá a informovanost o škodlivosti různých reziduí v potravinách především pro těhotné maminky a kojence či batolata také roste), trh stále není nasycen a poptávka převyšuje nabídku.

     Z hlediska konkurence existuje mezi biozelináři spíše spolupráce, neboť je nás zatím velmi málo. Lokální produkce potravin však bude důležitá a prospěšná, i kdyby byl jeden biosedlák v každé vesnici. Globalizovaný svět si už nyní začíná vážit decentralizovaných zdrojů a přibývá lidí, kterým je takové myšlení a jednání blízké, a tak se není třeba obávat, že by v tomto oboru nebylo možné naplnit podnikatelský plán a nebyly vykazovány zisky. Navíc chci ekofarmu pojmout opravdu celostně, takže zde kromě pěstování a prodeje či zpracování zeleniny budeme v rámci agroturistiky nabízet i další služby a možnosti (biopenzion jako podnikatelský záměr).

 

Organizace přímého prodeje ze dvora

     Zde se chci ještě vrátit k tématu přímého prodeje ze dvora. Tento systém se ukázal pro mě nosnější než jakékoliv dodávání produktů do obchodů, neboť zákazníci, kteří mají skutečný zájem o kvalitní a čerstvou zeleninu, sami dávají tomuto systému prodeje a odběru přednost.

     Přímý prodej ze dvora s sebou nese nutnost rozšíření informací o této možnosti. Vytvořili jsme proto vlastní internetové stránky (www.ekofarma-ctibor.cz) a v obchodech se zdravou výživou v okolí o nás prodavači vědí – předali jsme jim letáky a ceníky. Lidé si k nám mohou dopředu zavolat a domluvit se, co vše chtějí připravit a kdy přijedou. Někteří zákazníci rádi sklízejí přímo s námi, takže často pojímají nákup u nás jako rodinný výlet.

     Jinou alternativou jsou týdenní krabice. Zvolili jsme si jeden den v týdnu, kdy sklízíme právě to, co zrovna dozrává. U jednotlivých pravidelných odběratelů si vedeme záznamy, jaké množství na týden (s)potřebují a podle toho rozvažujeme do krabic. Ukázalo se však, že rozvažování jednotlivých druhů zeleniny je velmi náročné na lidskou práci, a tak v příští sezóně budeme zkoušet systém, kterým nás inspirovali biozelináři z Vídně na jedné marketingové přednášce v létě 2007 – totiž nevážit jednotlivé druhy zeleniny, ale vytvořit typy krabic na váhu a používat průměrnou cenu na 1 kg jakékoliv zeleniny. Rozčlenit krabice pro naše účely je možné na tyto kategorie:

    -VELKÁ RODINNÁ KRABICE pro 4–5člennou      rodinu o váze zhruba 10–15 kg,
    -MALÁ KRABICE pro 1–2 strávníky,
    -MIMI KRABICE určená pro miminka, pouze s druhy zeleniny vhodnými pro stravu nejmenších dětí (mrkve, brokolice, květák, růžičková kapusta, atd.).

     Množství a cenu tomu adekvátní musíme ještě vyzkoušet a propočítat při sklizni zeleniny, poněvadž něco prodáváme na kusy a neznáme průměrné váhy, např. u svazků naťových bylin.

     Jako příklad uvádím níže jedno průměrné složení typu velké rodinné krabice a v příloze č. 2 přikládám ceník z roku 2008.

Vlastní záměr

Jak jsem již uvedl výše, tento rok mi přibývá dalších 5 ha orné půdy, které neprodleně hlásím do ekologického režimu a začíná mi běžet přechodné dvouleté období. Na získaných nových plochách budu tento rok provádět regeneraci půdy utužené od traktorů, zbavené přirozeného humusu a pravděpodobně se zbytky postřiků. Na 2 ha založím louku, na 1 ha sad a na 2 ha budu opakovaně využívat zelené hnojení (jetelotrávu), abych připravil plochu pro budoucí pěstování např. zeleniny. To budou moje nové aktivity.

     Na stávající 1 ha ploše budu v kombinaci se zeleným hnojením pěstovat zeleninu a část zalučním (pro účely agroturistiky a také v místech, na kterých se ukázalo, že se zde zelenině vzhledem k pozdnímu slunečnímu svitu kvůli vzrostlým jasanům příliš nedaří).

     Zefektivnit potřebuji strojové zázemí, takže je nutná koupě traktoru, rotavátoru, sekačky, mulčovače a prutové brány. Zakoupit je nutno také čerpadlo a hadice pro příležitostné zalévání v době velkého sucha. Nutno je také doplnit větší množství drobného ručního nářadí pro sezónní pomocníky.

     Řešit budu rovněž stavbu skleníku, který mi umožní mnoho sazenic předpěstovat, a tak prodloužit jejich vegetační dobu v místních chladných podmínkách.

      Dále budu řešit rekonstrukci starého kravína, který bude sloužit jako skladovací prostory. Je nutné opravit celý krov a střešní krytinu, omítky, podlahy a elektroinstalaci. V prostorech kravína potřebuji také zřídit místnost na čištění a třídění zeleniny a prodejní místo vybavené váhou pro přímý prodej ze dvora.

 

Materiální a technické zabezpečení, náklady na realizaci

Rozpis nákladů v rámci tohoto záměru
Nejbližší investice v prvních dvou letech.

	Přibližná cena	Zdroj financování
nový traktor 40- 100 kw	1 150 000 Kč	dotace mladý zemědělec
starší rotavátor	50 000 Kč	vlastní zdroje
starší sekačka	50 000 Kč	půjčka
starší prutové brány	20 000 Kč	půjčka
rekonstrukce skladů	cca 2 mil. Kč	dotace na modernizaci
založení 1 ha sadu	100 000 Kč	dotace
založení louky a pastviny na 2 ha	50 000 Kč	vlastní zdroje
nákup 10 ks ovcí	15 000 Kč	vlastní zdroje
náklady na zavlažování	20 000 Kč	vlastní zdroje

    

 

 Silné a slabé stránky záměru

     Silnou stránkou tohoto projektu je fakt, že pozemky a nemovitosti jsou v mém vlastnictví a že má práce se odehrává přímo v místě mého bydliště, čímž odpadá mnoho dalších nákladů. Další silnou stránkou je, že už jsem svůj záměr vyzkoušel v praxi a potvrdilo se, že o mé podnikání v této sféře je zájem. Příležitosti pro prodej vypěstovaných produktů vzrůstají i v rámci rekreačních aktivit v našem okolí. Například nás nyní oslovil se záměrem o spolupráci Resort Svatá Kateřina (viz http://www.katerinaresort.cz/), jehož klienti by si rádi k nám udělali výlet pro nákup zdravé zeleniny třeba na kole. Další slibnou variantou by mohl být státem podporovaný program biopotravin do škol, kde bychom mohli také některé naše komodity uplatnit.

     Slabou stránkou jsou pracovní síly, jejichž potřeba v sezóně mnohonásobně roste a ne vždy jsou realizovatelné. To představuje největší hrozbu pro celý projekt, neboť na poli je třeba lidských rukou pro pletí a jednocení a případně i pro sklizeň. Zatím jsme tuto otázku řešili příležitostnými brigádníky, což je však značně nespolehlivé. Budu se zamýšlet nad variantou zaměstnání stálého pracovníka, alespoň v sezóně.

      Rizika při pěstování zeleniny přicházejí samozřejmě i od nemocí a škůdců či počasí – velká sucha či naopak příliš deštivé počasí. Nicméně správným rozrůzněním odrůd a příhodnou dobou setí, vhodnými osevními postupy a střídavým pěstováním rostlin (viz literatura Rostliny si pomáhají) se dá mnohému předejít. I samo udržování ekologické stability krajiny, či alespoň našeho lučně-polního ekosystému, udělá dobrou službu vzájemným vazbám mezi živočichy i rostlinami a dostatek přirozených škůdců nedovolí extrémní nárůst problému. Dobrou zkušenost máme i s přijetím myšlenky, že plevel není plevelem, ale doprovodnou rostlinou, která zastiňuje povrch půdy a udržuje dobré vláhové poměry – samozřejmě v určitém únosném množství. Podobně dobrou zkušenost máme také s mulčováním, tj.pokládáním rostlinných zbytků či pokosené trávy kolem sazenic a rostlin, kterým se tak daří mnohem lépe.

 

 SWOT ANALÝZA

SILNÉ STRÁNKY (Strengths)	SLABÉ STRÁNKY (Weaknesses)
Poptávka převyšující nabídku	Nutnost brigádníků v sezóně
Velmi kvalitní produkty	Nedostatek bioosiva (pestrost)
Velký ekonomický výnos z jednotky plochy	Nutnost vysoké kvalifikace zahradníka
Výhodné dotace pro ekozemědělce	Náročnost na ruční práci
VHODNÉ PŘÍLEŽITOSTI (Opportunities)	HROZBY (Threats)
Ochota prodejců biopotravin šířit informace o naší nabídce biozeleniny	Výkyvy počasí
Státní podpora biopotravin do škol	Nedostatek brigádníků
Využití rekreačních zájemců z okolí pro nákup zeleniny	Škůdci a choroby rostlin
Rozvoj agroturistiky a nákupy přímo ze dvora	Nasycení trhu především přes supermarkety

 

 Vyhodnocení projektu

      Já sám hodnotím svůj projekt jako velmi odvážný a pokrokový, velmi dobře realizovatelný a s jistotou dobré prosperity. Je vyústěním několika let teoretického přemýšlení a zvažování různých možností a nyní je i podložen dvěma roky vlastních praktických zkušeností. Je možné, že v průběhu realizace narazím na nejrůznější nečekané překážky, což mě však nikterak neodrazuje od záměru smysluplně hospodařit s půdou, obnovit její přirozenou úrodnost a jako efekt realizace takovéhoto podnikání získat prostředky pro svou mzdu, na rozšiřování záměru a případně, pokud by tomu situace nasvědčovala, také pro stálého zaměstnance.

     Pro finanční představu uvádím níže orientační přehled, kolik odběratelů za jaký čas je potřebné zajistit, abych splnil očekávaný efekt a nutnost dodržet limity vzhledem k dotačním titulům.

     Vycházím z modelového příkladu rodinné VELKÉ KRABICE o hmotnosti přibližně 15 kg za cenu 600 Kč (pro tento výpočet volím cenu nižší než z ukázkového srpnového výpočtu velké krabice, neboť ne všechny měsíce je tak široká nabídka jako v srpnu), MALÉ KRABICE o hmotnosti 8 kg za cenu 300 Kč a MIMI KRABICE o hmotnosti 4 kg za cenu 200 Kč.

     Pro dodržení limitu daného dotačním titulem Mladý zemědělec musím zajistit čistý příjem 54 000 Kč za rok ze zemědělské výroby.

     Prodejní sezona u nás začíná v červnu, končí přibližně v listopadu. Počítám tedy 6 prodejních měsíců, měsíce po 4 týdnech. Propočtem zjišťuji, že potřebuji týdně prodat (modelově) 15 velkých rodinných krabic, 10 malých krabic a 4 mimi krabice. Výpočet pak vypadá takto:

15 VELKÁ KRABICE 15 kg / 600 Kč	MALÁ KRABICE 8 kg / 300 Kč	MIMI KRABICE 4 kg / 200 Kč
15 odběratelů týdně	10 odběratelů týdně	4 odběratelé týdně
15 × 600 = 9 000	10 × 300 = 3 000	4 × 200 = 800
9 000 × 4 týdny = 36 000	3 000 × 4 týdny = 12 000	800 × 4 týdny = 3 200
× 6 měsíců	× 6 měsíců	× 6 měsíců
216 000 Kč	72 000 Kč	19 200 Kč
Celkem 307 200 Kč,
z toho náklady 80% paušálem činí 245 760 Kč,
čistý příjem je tedy 61 440 Kč.

     Tento modelový odhad ukazuje orientačně nejnižší množství odběratelů, se kterými musím počítat. Pokud bude rozložení odběratelů vypadat například takto: 15 odběratelů velkých krabic, 10 odběratelů malých krabic a alespoň 4 odběratelé mimi krabic, pak dosáhnu nejnižšího nutného čistého příjmu kolem 60 000 Kč Samozřejmě očekávám větší možnosti prodeje, vše je však závislé na vypěstovaném množství zeleniny a jejím sortimentu, což zase závisí na dobré technice, která zvyšuje efektivitu výroby.

 

Závěr

     Závěrem chci říci, že ač je v biopěstitelství vše závislé na počasí, na ruční práci a na počtu sezónních pomocníků, přesto se nakonec celý efekt a zisk uskuteční jedině za předpokladu dobrého prodeje. Jsou tedy nezbytné marketingové znalosti a zkušenosti. V konečném důsledku jde o navázání dobrého vztahu s lidmi, který se nakonec nemusí odehrávat jen na úrovni obchodních setkání. A to je vlastně celý podtext mého usilování profesionálního i osobního – vytvořit fungující ekofarmu, kde budou lidé moci se i mnohému naučit nebo získat inspiraci pro svůj vlastní život. Proto po vyřešení otázek základních výrobních podmínek budu svou energii směřovat i tímto směrem.

      Jsem rád, že jsem díky humpolecké zemědělské škole mohl tuto práci začít dělat a mnohému se naučit. Nejsem původem zemědělec a zdánlivě ani nepocházím ze zemědělské rodiny, takže některé věci jsou pro mne zcela nové a mnohé učím se od začátku. Mám však silnou vnitřní motivaci se stát dobrým pěstitelem kvalitní zeleniny a plně věřím, že můj záměr se vydaří.

 

 Použitá literatura

1) Hradil, R. (2000): Česká biozahrada. Fontána. 2) Hradil,R. (2004): Ekologické zelinářství. 26 s. Ministerstvo zemědělství ČR. 3) Hudák, J., Kumštýř, K., Škaloud, J. (1961): Pěstování rostlin. 415 s. Státní zemědělské nakladatelství. 4) Vlašínová, H. (2006): Zdravá zahrada. ERA.

 

 Seznam příloh

PŘÍLOHA č. 1 – fotografie ekofarmy. PŘÍLOHA č. 2 – článek o prodeji zeleniny z naší ekofarmy v časopise Zemědělská půdohospodářská škola 2007. PŘÍLOHA č. 3 – ceník zeleniny pro rok 2008. PŘÍLOHA č. 4 – vzájemné kombinace rostlin. 19 20 21 22